Započtení pohledávky - slovník pojmů

Ani dohodou ale nelze započíst pohledávky na výživném, které je poskytováno nezletilým dětem.

Započtení (někdy také kompenzace) je jednostranný právní úkon a jeden ze způsobů zániku závazku, který spočívá v tom, že věřitel a dlužník mají vůči sobě navzájem pohledávky s plněním stejného druhu (např. na zaplacení finanční částky) a jeden z nich vůči druhému učiní projev směřující právě k započtení. Zánik pak nastane tehdy, jestliže se setkají pohledávky započtení způsobilé, tedy tzv. dospělé pohledávky, což jsou pohledávky po splatnosti. Vzájemné pohledávky a dluhy vždy zanikají jen do výše, v níž se navzájem kryjí.

Započtení je sice jen jednostranný úkon, pokud ale nedojde k oboustranné dohodě věřitele s dlužníkem, nelze započíst pohledávky:

• kterých se nelze domáhat soudně (tzv. naturální obligace),
• promlčené,
• na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu,
  které nelze postihnout exekučně,
• z vkladů a
• na výživném.

Ani dohodou ale nelze započíst pohledávky na výživném, které je poskytováno nezletilým dětem.